Červen 2012

Seš jen můj - 1.díl

29. června 2012 v 13:35 | Aki Mitsuko |  Seš jen můj
S nástupem prázdnin nastupuje i nová kapitolovka. Upřímně doufám, že se vám bude líbit a ráda bych ji věnovala těmto lidem:

Yui

- za spřátelení a že působí jako fajn človíček :D

Iwa-chan

- k úspěšnému konci školního roku, jako dárek na rozloučení, i když doufám, že se ještě někdy uvidíme (slyš, děvo, musíš za mnou jezdit na kole!)

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
15+ (minimálně :D)

Chtělo to změnu

24. června 2012 v 14:40 | Aki Mitsuko |  Co se týče blogu
Začíná léto, prázdniny jsou za dveřmi a asi většina z vás někam pojede na dovolenou. Já letos naposledy pojedu k moři a rovnou jsem si přibalila kámošku, takže si to hodlám pořádně užít. Nebojte, ještě neodlétám.
A protože je to léto a všude je strašné horko, rozhodla jsem se, že si nastavím nový design. Jako už tradičně jsem šáhla po jednom od MAKY.OREL. Já její tvorbu začínám milovat.

Jinak to s mým notebookem stále vypadá špatně, otec se zasekl v Itálii a nemůže se vrátit (rozbila se mu motorka a pěšky to zřejmě neujde .. amatér). I tak mi je ale jasné, že je v hajzlu (ten noťas, ne otec). Tudíž rubrika "kreslím" bude asi chvíli k ničemu. Leda kreslit ručně a pak to oskenovat. Jistě, ale na skenr se taky dostane jen otec. Kusouu!

Zpět k layoutu. Loď proto, protože začínají prázdniny a černá proto, protože léto a obecně horko a pařáky nesnáším. (Jako by mi MAKY.OREL četla myšlenky na vysněný designy..).


We are young,
we are strong,
we're not looking for where we belong

Ne, nevim, proč sem cpu tuhle písničku. Líbí se mi. A nechci, aby tenhle článek byl až tak suchý.

Mám rozepsanou jednu povídku, už se blížím k závěru, ale i tak mě štve, jak mi všechno trvá. Chtěla bych dopsat někdy jednorázovku aspoň za jeden, dva dny. Ne pokaždé po dvou měsících -__-". Musim s tím něco udělat. Nevim sice co, ale něco určitě. Mohla bych to svést na to, že mě matka vyhání od svého notebooku, na kterém parazituji ...

....

......

Jak se správně zakončují články? ...



Thanatos

21. června 2012 v 17:58 | Aki Mitsuko |  Doujinshi
Epicky první přeložený doujin na tomto blogu! :D To chce potlesk! Naštěstí jsem to stihla před zkratem mého notebooku odeslat kamarádce na mail, tudíž jsem svou práci zachránila a nemusím to překládat znova.


Název - Thanatos
Paring - SasuNaru
Autor - Piero
CZ překlad - Aki Mitsuko



Ruka

17. června 2012 v 15:15 | Aki Mitsuko |  Kreslím
Našla jsem svoje staré skicáky a musím říci, že jsem se nad některými kresbami málem rozbrečela smíchy (nebo zoufalstvím?). Člověk si říká, co to kreslil za debility a ještě se s tím chlubil.
Tady špatná anatomie, divný krk, zvláštní ruce, křivé oči, ústa moc dole, vlasy hrůza, ...
Ale zase si člověk zavzpomíná nad časy minulými.

A k překvapení všech (a hlavně mě) jsem objevila jednu kresbu. Je z 26.8.2011 - tedy už skoro rok stará. A přesto TO STÁLE VYPADÁ JAKO RUKA! -pauza pro nevěřícné lapání po vzduchu-

Kreslila jsem svou dlaň, byl to takový rychlí črt. Chtěla jsem si to jen zkusit, protože kreslení těchto končetin je asi u většiny noční můrou, ale musím uznat, že s předlohou je to naprosto jednoduché, doporučuji vyzkoušet!


S kvalitou nic nenadělám, je to foceno přes mobil. Otec tu není a tak se na tu zaheslovanou potvoru (=skenr) nedostanu.

Jsem na suchu

16. června 2012 v 20:45 | Aki Mitsuko |  Co se týče blogu
Je to trochu nepříjemné, ale odešel mi notebook. Vůbec jej nezapnu. Co to znamená? Jen velmi omezený přístup k internetu, SAI a tablet totálně odříznuti od využívání, takže když už přibydou nějaké obrázky, tak jedině malované tužkou a hlavně - všechny mé povídky mám na notebooku.

Úplně všechny.

A to jsem zrovna už skoro měla dopsanou jednu jednorázovku. Okurku do toho. Určitě by se vám ta povídka líbila, byla pěkně perverzní.

A víte, co mě ještě irituje? Že jsem tím pádem ztratila i svou galerii! Měla jsem nasbíráno už přes dva tisíce SasuNaru obrázků! Nesmějte se :D, víte, jak dlouho trvá, než si tohle všechno nasbíráte? A jaký je to blažený pocit, když si nad nima můžete kdykoliv poslintat?

Nevím, co teď budu dělat, notebook už asi neopravím a když jo, tak určitě přijdu o všechny své soubory.
Dostanu se sem tam na matčin, kde mám zakázano lézt na ostatní věci než na mail a na seznam juknout na novinky. Hm.. jako bych to plnila.
Asi si začnu povídky psát na papír (který následně po dokončení hned nenávratně spálím, protože sami víte, co píši za prasárny ..). Včera jsem měla i v ruce tužku (tento nástroj jsem nedržela již pěknou řádku let) a načmárala si nějakého démona.
Takže články přibývat budou. Asi i ve stejném -pomalém- tempu jako vždy :D.

Zatím zdar, žijte blaze, draze a s yaoi v srdci,
tetička Akča

Přání

12. června 2012 v 21:30 | Aki Mitsuko |  Jednorázovky
Tohle mi straší už nějakou chvíli ve složkách na notebooku, tudíž si říkám, proč to sem nehodit.
Konec se mi nelíbí, je to takové rychle ukončené, ale mě už nic nenapadá a asi by trvalo dalších pár měsíců, než tam něco připíšu, takže to sem házím takhle.
Možná někdy napíšu volné pokračování. Možná.

Taky je asi důležité upozorit, že je to depresivní. Když jsem začala psát, byla jsme smutná a bez nálady a chtěla to prostě ze sebe dostat :). Proto se mi to těžce dopisuje, protože teď jsem momentálně v pohodě :D.

Pár určitě neuhodnete, že ;D

________________________________________________


Pracovní název: Aki&spol.

9. června 2012 v 16:22 | Aki Mitsuko |  Kreslím
V klidu, ještě jsem neumřela, jen jsem teď před komisí musela prezentovat svou oborovou práci. Taková menší parodie na maturity.
Tak jsem tam tak nervózní stála, čuměla na mě tlupa lidí (kolem dvaceti) a já se málem zabila o vlastní nohu. Zakopnout na podpatkách o sebe sama mi zjevně moc jde. Po chvíli jsem zjistila, jak mi legračně sem tam přeskakuje hlas a musela se tomu zasmát. Zoufale zasmát. A když se mě ředitel ptal na pár otázek, neodpověděla jsem pořádně na nic. Z mé odpovědi, že rádio vůbec neposlouchám (měla jsem práci na téma Dějiny Českého rozhlasu) taky nebyl moc nadšen. Mimochodem, šla jsem na řadu úplně poslední, takže všichni už okolo sedmé večer znudění a unavení.

Neudělala jsem to.

Já to nedala.

....

....
Nedala!

Teda, nedopadla jsem nejhůře, mám čestné uznání (stupnice hodnocení: nesplil, splnil/obhájil, čestné uznání, JeDR alias Jesenický doktor), ale i tak mě to štve. Achich.



Konečně jsem dokreslila tento obrázek ↑. Trvalo mi to hrozně dlouho. Že vás to už nepřekvapuje?
(Stejně to zmenšené vypadá hrozně. Ztrácí to kvalitu.)

Jsou to některá Océčka. Zleva Iwa, Takeshi, Ryu a jakási parodie na kunoichi.

Vidím tam pár chyb, tak na ně laskavě nekoukejte a ignorujte je, děkuji.
Taky vás pobavilo to pozadí? Epicky odfláklé, až hanba. No, .... no...